Chebská latinská škola, předchůdce dnešního gymnázia, sahá svou minulostí již do r. 1300. Od svého vzniku stála na stejném místě, na kterém byla v létech 1828 – 1830 postavena nová budova gymnázia, tj. na dnešním Kostelním náměstí. Školní budova se už počátkem dvacátých let 17. století podobala spíše stavbě ohrožené zřícením a tomuto vnějšímu vzhledu odpovídal i její interiér. Stěny byly zcela pokryty mourem, protože už řadu let nebyly vybíleny, takže vstupujícímu cizinci připadala škola spíš jako kovárna než sídlo vzdělávání.
V roce 1947 se stala naléhavou otázka vzdělávání a výchovy dětí slaboduchých, duševně vratkých, jež se dosud nalézaly ve třídách obecných škol a zatěžovaly práci normálnímu žactvu (byla ustavena odborná komise podle zákona o pomocných školách ze dne 27. června 1929 jež na základě předběžných návrhů jednotlivých škol rozhodla o přijetí, případně převedení žactva do školy pomocné).
V květnu 1948 byla přestěhována pomocná škola do bývalého starého gymnázia na Kostelním náměstí pod názvem Pomocná škola v Chebu (Vyučování v nové školní budově začalo 20. května 1948. Vedením správy školy byla pověřena Pavla Rajmová-Ládrová místo správce školy Josefa Štěpána, který 1. května 1948 nastoupil učitelské místo v Petrovicích na Rakovnicku).